Veledílo....

Můj první pokus o vintage 

Oslovil mě jeden milý mladý muž, že by chtěl pro svou kamarádku dárek k ukončení studia.  Říkal, že má ráda citáty Karla Čapka a taková „knížka citátů Karla Čapka“ by se jí určitě líbila. „Není problém“, slyším se odpovídat, bez jediné představy, jak by měla taková knížka vypadat. Noooo, naslibovala jsem hory doly, černý les. Mladík byl spokojený J. Pomalu mi začalo docházet, co jsem si to na sebe zase vymyslela. Ale zároveň s těmi černými myšlenkami, přicházely i nápady a naštěstí spoustu nápadů J. Poradila jsem se s pár šikovnými kamarádkami ohledně velikosti a stylu. Od myšlenky na A4 popřípadě čtverec jsem brzy upustila a výsledkem byla velikost A5 na výšku, svázat zutterem, ale ten styl a barevnost mi stále dělaly těžkou hlavu. První myšlenka - černo-bílá kombinace – se mi zdála smutná, druhá myšlenka už byla veselejší – odstíny šedé doplněné pastelovými barvami (žlutá, zelená, modrá)…………… a pak to přišlo. Šikovná kamarádka mi nasadila brouka do hlavy. „Zkus to ve vintage stylu!“ Já se nejdřív lekla, protože jsem v tomto stylu nikdy nic nedělala a některá vintage dílka se mi ani moc nelíbila (vintagerky prominou). Myšlenku jsem ale převalovala v hlavě sem a tam a pak jsem si řekla, že je to úúúžasná výzva. Nebudu se srovnávat s profi vintagerkama, ale udělám si svůj „stánička vintage styl“. Pak už šlo všechno ráz na ráz.

Nákupy – první nejoblíbenější část tvoření – probíhaly postupně, krásné papíry, ruční papíry, velké květy, háčkovaná páska, visačky, přívěsky, provázky, krásnou washi pásku, hnědý razítkovací polštářek (nechápu, jak jsem do té doby mohla bez něj být) a spoustu dalších nezbytností.

Samotný proces tvoření probíhal po večerech a nocích (všechny myslím znáte, zvláště vy, které máte děti), ale i tak jsem si moc užívala tuto báječnou výzvu. Trochu jsem se bála, co z toho všeho vznikne, ale taky jsem se moc těšila.

Citáty jsem si připravila v PC, upravila velikost, písmo, rozvržení… vše jsem vytiskla na slabší čtvrtky, rozstříhala na příslušnou velikost. Bohužel zatím nevlastním skoro žádná razítka, která by se dala použít k tomuto stylu. Proto veliké díky posílám kamarádce Lence, která mi ochotně půjčila razítka svoje. Po dva nebo tři večery jsem upravovala stránky s citáty, razítkovala a „patlala“ kraje, no hnědá jsem byla až za ušima. Krásné scrapbookové papíry jsem rozstříhala na příslušnou velikost a kouzlila s nimi. Vznikly kapsičky, skrýše na visačky, šila jsem, lepila jsem, razítkovala jsem a zase znova dokola od začátku, použila jsem i horké embosování.

Desky jsem vyrobila ze silnějšího kartonu a polepila krásným hnědým papírem, který vypadá jako kůže.

Když bylo vše hotovo a připraveno (kromě zdobení desek) poslala jsem celé dílko kamarádce Lence do Prahy, kde dostalo finální podobu, a to svázáním na zutteru (už ho máááám svůj - dostala jsem ho vloni k narozeniná). Lenka mi dílko svázala a přidala dírky na svázání, které zpevnila průchodkami.

No povím Vám, když jsem doma balíček rozbalila, sama jsem si musela sednout na zadek. Bylo to nádherné a měla jsem obrovskou radost (je třeba se umět pochválit J).

Zbývalo dozdobit desky, mašličku na svázání a krabičku na předávání. Se zdobením desek jsem si také pohrála. Velké květy jsem „popatlala“ hnědou barvou, použila jsem provázek, kam jsem navlékla ptačí klícku, omotala, uvázala, nalepila květ, do jehož středu jsem tavkou přilepila tmavě zelené růže, dozdobila jsem háčkovanou krajkovou páskou, titulem knihy, dozdobila jsem ještě pár vnitřních stránek. K tomuto se mi skvěle hodila sada kartonových výseků od další mojí kamarádky Martinky (tímto jí také posílám velikánský dík). Do připravených kapsiček a schovávaček jsem vložila listy na poznámky, na další citáty, na věnování, vložila jsem visačky s citáty a kniha mi rázem trochu ztloustla. 

Před předáním jsem ještě ozdobila krabičku na knížku ve stejném duchu, protože se mi nechtělo knížku předat tak „nahou“.

Dáreček byl předán, mladý muž byl dojat a byl nadmíru spokojen. Dáreček už je předán i osobě, pro kterou byl zhotoven. Reakce byla prý nádherná, slečna je moc spokojená a já jsem spokojená s ní.

Jak se dílo podařilo už posuďte vy….

Samozřejmě jsem se nezapomněla pochlubit všem známým a kamarádům, dílko jsem všem ukázala, řádně okomentovala a ejhle :) byly tu další dvě poptávky :). Takže se celý proces opakoval ještě jednou a dvojitě :). Stejné dílo s použitím trochu jiných papírů a trochu jiného leč podobného zdobení.  Takže vznikla tato dílka:

Tak a teď je tu máme všechny pohromadě. Doufám, že se Vám můj první pokus o vintage styl líbí. Všechna tři díla vznikla v loňském roce, v roce 2016, chvíli mi trvalo, než jsem "hodila na blog". 

Děkuji za nahlédnutí :), přeji Vám krásný večer a někdy zase napřečtenou.

Stánička

Exploding box....

... kouzelná krabička č. 2

Dobrý večer ještě jednou :). Jak jsem slíbila druhá krabička na sebe nenechala dlouho čekat. Tentokráte jako přání pro šestiletou slečnu s tématem jak jinak než "ledové království". Postup je stejný - vytvořit krabičku, polepit a nazdobit. Použila jsem obrázky Ledového království volně přístupné na netu. A na dozdobení, resp. překvapení jsem použila "kindervajíčko" z edice Ledové království, které by mělo obsahovat jednu z postaviček z krásného dětského filmu. Tady je k nahlédnutí několik fotografií :) 

Na dozdobení pár vloček, uvnitř tři kapsičky, dvě na přáníčka a jedna na ozdobičky na brčka při oslavě. 

Myslím, že se také docela povedla :).

Krásný večer a děkuji za nahlédnutí 

Stánička

Exploding box....

...... kouzelná krabička

Dobrý večer, máme příjemný sváteční večer, Ježíšek už obešel všechny hodné a už si jen užíváme klidu se svými blízkými. Dala jsem se do probírání fotografií za celý letošní rok a objevila jsem pár hodných pochlubení se.

Již delší dobu jsem pokukovala po "kouzelných krabičkách", tzv. exploding boxech. Spoustu inspirace jsem našla na pinterestu a na stránkách zaměřených na scrap inspiraci. Přišla příležitost a já ji mohla konečně vyzkoušet :). V jedné z mnohých objednávek jsem si do košíku přihodila jeden polotovar na takovou krabičku, abych věděla, jak na to. Tento polotovar mi teď slouží jako šablona.

Obkreslila jsem šablonu na jednoduchou krabičku (jsem trochu líná vše rozměřovat, takže tohle byla rychlejší cesta) a na její víčko. Vystřihla a strany polepila "zvenku" dětským papírem, neb tato krabička byla "přáním k narození chlapečka".  A co dovnitř? To už nebyl takový problém, neboť v mé objednávce byl tento krásný chipboardový koník, pod ním vznikl prostor k dopsání přáníčka. 

Postranní vnitřní části jsem vyřešila citáty s "dětskou" tématikou zastrčenými v kapsičkách.

Pak už jen stačilo slepit víčko a krabičku zavřít :). Při otevření víčka se krabička "rozpadne", ale nebojte, není rozbitá, rozprostře se před Vámi přáníčko v celé své kráse. 

Myslím, že se mi moje první krabička povedla a hlavně "zákaznice" byla moc spokojená. 

Zdobení krabičky jsem pojala velmi jednoduše. Rozhodně se může každý na zdobení vyřádit dle svého gusta, i vnitřní část se dá vylepšit mnohými triky a nápady. 

Práce na krabičce se mi moc líbila a rozhodně nebyla poslední, kterou kdy udělám.

Děkuji za nahlédnutí a přeji příjemný večer

Stánička

Přáníčka....

... na rozloučenou 

Děkování není nikdy dost, proto pokračujeme v krasojízdě a přidávám ještě pár "děkovných" přání, resp. přáníček přejících hezké prázdniny pro paní učitelky, vychovatelky a kuchařky v naší ZŠ :) 

Posledního června si šel Tadeášek pro své krásné vysvědčení a samozřejmě nešel s prázdnou.

Dárečky pro paní učitelku a paní vychovatelky jsme doplnili přáníčky :), nezapomněli jsme ani na kuchařky.

A tady už se můžete podívat, jak snaha dopadla :)

Také jsme si byli pro vysvědčení z hodin klavíru :). Připravila jsem desky na vysvědčení a "tématické" přáníčko.

To je pro dnešek všechno. Maty spinká, jdu žehlit kopice prádla :).

Krásný prázdninový den

Stánička

Je čas děkování

.... pár děkovných přáníček 

Dobrý večer :). Jsem tu jen na skok, mám spoustu naplánované práce. Jelikož se blíží konec školního roku, je čas na děkování a loučení se s učiteli a učitelkami. Proto vzniklo těchto pár přáníček s poděkováním a na rozloučenou.

Poslední dobou se mi zalíbila "lehčí" forma stylu vintage. Zkouším a experimentuji. Posuďte sami, jestli to není úplně "mimo mísu".

Pro paní učitelky 

Pro pana učitele

A při té tvořivé slině jedno přáníčko na rozloučenou s kolegyní při odchodu do důchodu

Tak to je pro dnešek vše :). Jistě jste si na přáníčkách všimli mé nové krásné šablony do flašinetu :) 

Krásný zbytek večera

Stánička

Dárek pro paní učitelku, která odchází na mateřskou dovolenou......

... chlubící album na pár prvních fotek

Matýskovo oblíbené paní učitelce ve školce roste bříško takovou rychlostí, že nastal čas, aby se s dětmi rozloučila, protože se brzy bude věnovat děťátku svému. Hodil by se nějaký dáreček :). Ale kde vzít nějaký čas na tvoření mezi učením s Tadeáškem na závěrečné písemky, tvořením ročníkové práce do školy, žehlením, vařením, uklízením a doprovázením dětí na fotbaly a vystoupení? Chtělo by to nějaký nápad, aby výroba nebyla složitá a přesto efektivní :). 

Od čeho bych měla spoustu věcí v zásobě, když ne k takovýmto příležitostem. Na svůj čas mi tu čekal polotovar již připraveného leporela s deskami a rázem bylo jasno. Udělám malé "chlubící album" na první fotky miminka. Takové album by mělo být barevné a veselé a jelikož "se ještě neví" jestli se narodí chlapeček nebo holčička, použila jsem všechny barvy, od každého něco :). Do již připraveného leporela jsem polepila stránky barevnými papíry, doplnila jsem nadpisy jednotlivých stránek.... "u maminky v bříšku", "s maminkou", "s tatínkem", "s dědečkem", "s babičkou"... atp.  a dozdobila jsem otisky razítek, knoflíčkovou páskou, perličkami a nálepkami. Na desky jsem použila ruční papír v barvě desek, přilepila pod něj mašli na zavázání, na přední straně obrázek s miminkem a titulku "Narodil se človíček..." a na zadní straně úžasný výřez slona od kamarádky Martinky (tímto jí velice děkuji). 

A tady už je výsledek, posuďte sami, zda se povedlo :)

 Přední strana desek 

Zadní strana desek

Z jedné strany a z druhé strany

A tady několik vnitřních stránek

Dáreček byl předán paní učitelce, která mi druhý den přišla osobně poděkovat do šatny, prý je nadšená a dáreček se jí moc líbil. 

Krásný večer a někdy příště zase naviděnou

Stánička

Malá přáníčková......

.... pro spolužačku k 8. narozeninám

Dobrý večer, tak jsem zase na skok tady :). 

Přišla jsem Vám ukázat malé narozeninové přání pro Tadeáškovu spolužačku. Byl pozván na oslavu narozenin a to by bylo, aby dorazil bez přáníčka. 

Na přípravu přání zbylo ale žalostně málo času a to jen jeden večer, resp. část večera, až poté, co raubíři zalezli do pelíšků. 

Na své pinterestové nástěnce, kam si ukládám přáníčka k inspiraci, jsem objevila "lízátkové" dílko. Vzhledem k nedostatku času, jsem si naivně myslela, že "to bude rychle hotové". 

Základ přání s obálkou jsem "vyštrachala" ve svých zásobách. Barevné papíry, barevné fixy a perličky a mašličku na zdobení jsem také našla. Velkým pomocníkem mi byla řezačka na malá kolečka :). Nevím proč, ale ať se snažím jak se snažím, nikdy nevystřihnu krásné kolečko, ač ho mám kružítkem předkreslené a navíc, řezačka byla rychlejší :).

Kolečka připravena, základ připraven, fixy a zdobení taktéž. Hurá, za pár minut to bude :). Ale ouha :). Víte, co mi dalo nejvíc zabrat? Srovnat kolečka tak, aby to vypadalo jako velké lízátko, pořád někde vyčuhovala nějaká barvička nebo to byla spíš šiška než kulaté lízátko. No byla to makačka. A když už jsem dala dohromady kolečko z koleček byl tu další problém. Jak to otočit a slepit? No, já holka šikovná jsem si poradila, slepila lízátko a pak už to šlo ráz na ráz: ozdobit podklad, špejličku s mašličkou nalepit (použila jsem tavnou pistolku), přilepit lízátko a ozdobit perličkami. 

Myslím, že se dílko povedlo. Co Vy na to?

Krásný večer a snad brzy zase "napřečtenou".... nápadů mám spoustu :).

Stánička