Dárky....

...  dárečky

A je tu zase čas děkování :), resp. už je to za námi. Skončil nám další školní rok. U nás úspěšně dokončena třetí třída. Každý konec školního roku značí krásné dvouměsíční prázdniny. Hurááá jsou tady, dlouho očekávané volno plné nových zážitků, výletů, rozbitých kolen, nemytých vlasů a očí plných touhy po dalším dobrodružství. Přejme dětem ty nejkrásnější prázdniny hodné vzpomínek po pár desítkách let. Doufejme a věřme, že jsme trochu ty zážitky popostrčili tím, že jsme zaplatili tábory, domluvili hlídací babičky, nachystali dobrodružnou nebo zážitkovou dovolenou, vymysleli výlety, naplánovali "co, kdy, kde a jak" a doufejme, že mezi tím vším naplánovaným si děti najdou i čas na "neplánované" akce. Konec filozofování .....

....a teď už trochu chlubení. Na konec školního roku jako poděkování paní učitelkám, vychovatelkám a kuchařkám jsme připravili malé dárečky a přáníčka. 

Takto letos dopadla děkovací přáníčka, spíše se z toho vyklubala přáníčka s přáním krásného léta. Použila jsem úžasné kytičkové razítko od "broučků", je úžasné, barevně naembosované a myslím, že další zdobení už by bylo zbytečné :), takže jsem doplnila jen pár embosovanými kytičkami a bylo hotovo. 

A k tomu, no resp. dárečky byly hotové dřív než přáníčka, takže opačně :). Letos jsem propadla kouzlu háčkovaných dutinek, korálky kam se podívám. No přiznám se, trochu mě to chytlo. A tady je výsledek.

Na těchto dvou obrázcích je dutinka ze směsi hnědých korálků, jde o náhrdelník pro paní učitelku mého synovce, byla vyrobena na poslední chvíli, ale prý udělala velikou radost. Komponenty v měděné barvě se k dutince krásně hodily. 

Krásné krabičky na zabalení dárečků.

Pestré náramky pro skvělé vychovatelky ve školní družině ze směsi zelených a žlutých korálků se stříbrnými komponenty.

Tento duhový náhrdelník a náramek byl předán Tadýskovo paní třídní učitelce. Doufám, že se barvičky líbí a že jej paní učitelka "vyvětrá" do společnosti. Krásná lesklá barevná směs korálků se stříbrnými komponenty :)

Jedno společné foto :) 

Tak krásný večer, jdu pokračovat ve výrobě albumu pro mladšího syna s fotografiemi ze školky :). Třeba někdy v budoucnu se pochlubím i tady. 

Děkuji za nahlédnutí, pokud zanecháte komentář budu velice ráda. 

Dobrou noc a krásné sny

Stánička

Krabičkovaná......

..... aneb krabičky potřetí 

Krabičková přáníčka  mi nedají spát :). Při každé příležitosti, kdy vyrábím, resp. teprve vymýšlím, jak na přáníčko, přemýšlím, zda by se hodila krabička tzv. exploding box. Takže dnes Vám přináším ukázku dvou přáníčkových krabiček.

Podle šablony jsem si vyrobila základ krabičky, připravila materiál na dotvoření. Každá krabička mi sice trvala pár dní, protože nad vším dlouho sedím a přemýšlím než něco přilepím, protože mám pořád strach, že něco zkazím a nebude se mi to líbit. Takže vymyslím část, večer udělám a další den přemýšlím nad další částí. Nejlepší na tom je, že nakonec to většinou dopadne skoro úplně jinak, než jaká byla má původní představa :). 

Tak a tady už jsou ukázky. První krabička je svatební gratulace v červené barvě, s citáty z Malého prince a mořským koníkem. Dozdobila jsem chipboardy, kytičkam, embosovanými srdíčky a mořskými koníky. Na vnitřních stranách jsou kapsičky s visačkami menšími a jednou větší otevírací na případné napsání gratulace. Později jsem se dozvěděla a moc mě potěšilo, že přáníčko bylo ještě dotvořeno a na malé visačky dopsána různá hesla a osobní poznámky. (Omlouvám se za kvalitu fotografií, jako na potvoru došly baterky v obou fotoaparátech, takže je v rychlosti foceno na mobil)

Druhá krabička je přáníčko k narození holčičky. Tam žádná další specifikace neproběhla, takže klasika růžová, na víčku chrastítko, uvnitř kolébka z 3D chipboardové ozdoby, na vnitřních stranách opět kapsičky na citáty a rodičovská moudra. Na jedné vnitřní straně je přilepena obálka s přáníčkem - nutno dopsat osobní přání. Vše je dozdobeno washi páskami, mašličkami, růžičkami a výřezy.

To je pro dnešní článek vše. Doufám, že se Vám moje krabičkové šílenství líbí :). Při další příležitosti určitě zase krabičku vyrobím :), je to super relax, zábava a možnost "vyblbnout se". 

Krásný den a budu ráda, když mě zase navštívíte

Stánička

Veledílo č. 2 .....

...... kniha "sebraných spisů"

Přišla další výzva. 

Předem celého vyprávění si musím posypat hlavu popelem, toto dílko mělo být hotové do vánoc, měl to být dárek. Bohužel jsem byla zavalena jinou prací, hlavně domácností, chystáním vánoc pro děti, vyráběním na vánoční školní trhy, učením se synem do školy a občas jsem i přemáhala únavu a lenost. Ještě jednou posílám obrovskou omluvu. Nakonec ale vše dopadlo a s měsíčním (a kousek) zpožděním bylo dílo dokonáno a předáno. 

Jedná se o knihu básní, poznámek, postřehů, divadelních úryvků a dalších drobností pro maminku kamarádky (smím tě takto nazvat Alenko?). 

Dlouhou dobu mi zabralo přepisování materiálu, po nocích a po večerech jsem dávala postupně vše dohromady. Součástí materiálů byly i ručně psané dopisy, slohové práce, úvahy...... zdálo se mi nevhodné přepisovat takto osobní věci, tyto jsem nechala v "originále". 

Desky díla tvoří kartonové desky potažené scrap papíry, na dekoraci jsou použity výřezy a výseky, papíry, háčkovaná samolepicí páska, kytka, kovové komponenty - přívěsky ve tvaru motýla a růží. Toto téma - motýli a růže - je protkáno celým dílem. Na kroužky vazby jsem přivázala visačku jako záložku. Desky vidíte zde:

 

Básničky jsou vytištěné na čtvrtkách velikosti A4 a jsou decentně zdobené opět výseky a výřezy z big shotu, inkousty v barvě modré, zelené a růžové, ozdobně vyřezané kraje stránek. V knize jsou vloženy kapsy a kapsičky ze scrapbookových papírů. Jenda kapsa je na vloženou kartu s věnováním, v dalších kapsách jsem schovala ony rukou psané dokumenty, slohové práce a dopisy, v jedné dlouhé kapse je vložen čistý papír na další poznámky a básničky, poslední kapsa obsahuje visačky zdobené motýlím razítkováním na dopsání citátů či poznámek, do celé knížky jsem vložila pár čistých papírů s motýlím zdobením na další a další myšlenky, citáty, vzpomínky. 

Další "úložný prostor" na přáníčka a oznámení vznikl na vnitřní straně desek, a to přilepením dvou kapes křížem přes sebe :).

Nakonec chtělo dílko zabalit, aby nebylo "nahaté". Krabičku ve stejném duchu jsem vytvořila takto

a dílko zabaleno do krabičky.

Zapomněla jsem na nejdůležitější část :). Tohle je můj nový "mazlík". Dostala jsem ho k loňským narozeninám a až teď jsem dostala odvahu ho vyzkoušet. Ano ano, tři měsíce jsem se psychicky připravovala, teoreticky jsem byla připravena perfektně, prošla jsem veškeré články, rady, videa na netu, ale odvaha se poděla tatam. Ale už jsem ji našla. Vytáhla jsem z krabice tohoto miláčka. Pro ty, kteří neví, co tento strojek umí, tak je to vázací strojek na kroužkovou vazbu.

Tímhle strojkem jsem celé dílo svázala. Použila jsem velkou bílou kroužkovou vazbu dvakrát po šesti dírkách. Teď nevím, proč jsem se toho tolik bála, není to vůbec složité, ale nějakou praxi ještě potřebuji. Mám s ním spoustu plánů, teď už jen natáhnout den alespoň na 30 hodin. 

Tak to už je pro dnešek opravdu všechno

Děkuji za nahlédnutí a přeji hezký večer a dobrou noc. 

Stánička 

Veledílo....

Můj první pokus o vintage 

Oslovil mě jeden milý mladý muž, že by chtěl pro svou kamarádku dárek k ukončení studia.  Říkal, že má ráda citáty Karla Čapka a taková „knížka citátů Karla Čapka“ by se jí určitě líbila. „Není problém“, slyším se odpovídat, bez jediné představy, jak by měla taková knížka vypadat. Noooo, naslibovala jsem hory doly, černý les. Mladík byl spokojený J. Pomalu mi začalo docházet, co jsem si to na sebe zase vymyslela. Ale zároveň s těmi černými myšlenkami, přicházely i nápady a naštěstí spoustu nápadů J. Poradila jsem se s pár šikovnými kamarádkami ohledně velikosti a stylu. Od myšlenky na A4 popřípadě čtverec jsem brzy upustila a výsledkem byla velikost A5 na výšku, svázat zutterem, ale ten styl a barevnost mi stále dělaly těžkou hlavu. První myšlenka - černo-bílá kombinace – se mi zdála smutná, druhá myšlenka už byla veselejší – odstíny šedé doplněné pastelovými barvami (žlutá, zelená, modrá)…………… a pak to přišlo. Šikovná kamarádka mi nasadila brouka do hlavy. „Zkus to ve vintage stylu!“ Já se nejdřív lekla, protože jsem v tomto stylu nikdy nic nedělala a některá vintage dílka se mi ani moc nelíbila (vintagerky prominou). Myšlenku jsem ale převalovala v hlavě sem a tam a pak jsem si řekla, že je to úúúžasná výzva. Nebudu se srovnávat s profi vintagerkama, ale udělám si svůj „stánička vintage styl“. Pak už šlo všechno ráz na ráz.

Nákupy – první nejoblíbenější část tvoření – probíhaly postupně, krásné papíry, ruční papíry, velké květy, háčkovaná páska, visačky, přívěsky, provázky, krásnou washi pásku, hnědý razítkovací polštářek (nechápu, jak jsem do té doby mohla bez něj být) a spoustu dalších nezbytností.

Samotný proces tvoření probíhal po večerech a nocích (všechny myslím znáte, zvláště vy, které máte děti), ale i tak jsem si moc užívala tuto báječnou výzvu. Trochu jsem se bála, co z toho všeho vznikne, ale taky jsem se moc těšila.

Citáty jsem si připravila v PC, upravila velikost, písmo, rozvržení… vše jsem vytiskla na slabší čtvrtky, rozstříhala na příslušnou velikost. Bohužel zatím nevlastním skoro žádná razítka, která by se dala použít k tomuto stylu. Proto veliké díky posílám kamarádce Lence, která mi ochotně půjčila razítka svoje. Po dva nebo tři večery jsem upravovala stránky s citáty, razítkovala a „patlala“ kraje, no hnědá jsem byla až za ušima. Krásné scrapbookové papíry jsem rozstříhala na příslušnou velikost a kouzlila s nimi. Vznikly kapsičky, skrýše na visačky, šila jsem, lepila jsem, razítkovala jsem a zase znova dokola od začátku, použila jsem i horké embosování.

Desky jsem vyrobila ze silnějšího kartonu a polepila krásným hnědým papírem, který vypadá jako kůže.

Když bylo vše hotovo a připraveno (kromě zdobení desek) poslala jsem celé dílko kamarádce Lence do Prahy, kde dostalo finální podobu, a to svázáním na zutteru (už ho máááám svůj - dostala jsem ho vloni k narozeniná). Lenka mi dílko svázala a přidala dírky na svázání, které zpevnila průchodkami.

No povím Vám, když jsem doma balíček rozbalila, sama jsem si musela sednout na zadek. Bylo to nádherné a měla jsem obrovskou radost (je třeba se umět pochválit J).

Zbývalo dozdobit desky, mašličku na svázání a krabičku na předávání. Se zdobením desek jsem si také pohrála. Velké květy jsem „popatlala“ hnědou barvou, použila jsem provázek, kam jsem navlékla ptačí klícku, omotala, uvázala, nalepila květ, do jehož středu jsem tavkou přilepila tmavě zelené růže, dozdobila jsem háčkovanou krajkovou páskou, titulem knihy, dozdobila jsem ještě pár vnitřních stránek. K tomuto se mi skvěle hodila sada kartonových výseků od další mojí kamarádky Martinky (tímto jí také posílám velikánský dík). Do připravených kapsiček a schovávaček jsem vložila listy na poznámky, na další citáty, na věnování, vložila jsem visačky s citáty a kniha mi rázem trochu ztloustla. 

Před předáním jsem ještě ozdobila krabičku na knížku ve stejném duchu, protože se mi nechtělo knížku předat tak „nahou“.

Dáreček byl předán, mladý muž byl dojat a byl nadmíru spokojen. Dáreček už je předán i osobě, pro kterou byl zhotoven. Reakce byla prý nádherná, slečna je moc spokojená a já jsem spokojená s ní.

Jak se dílo podařilo už posuďte vy….

Samozřejmě jsem se nezapomněla pochlubit všem známým a kamarádům, dílko jsem všem ukázala, řádně okomentovala a ejhle :) byly tu další dvě poptávky :). Takže se celý proces opakoval ještě jednou a dvojitě :). Stejné dílo s použitím trochu jiných papírů a trochu jiného leč podobného zdobení.  Takže vznikla tato dílka:

Tak a teď je tu máme všechny pohromadě. Doufám, že se Vám můj první pokus o vintage styl líbí. Všechna tři díla vznikla v loňském roce, v roce 2016, chvíli mi trvalo, než jsem "hodila na blog". 

Děkuji za nahlédnutí :), přeji Vám krásný večer a někdy zase napřečtenou.

Stánička